Kdo se hýbe, musí taky (správně) jíst!
Nikdo nepochybuje o tom, že fyzická aktivita je základním pilířem zdravého životního stylu. Díky pohybu vypadáme skvěle a cítíme se ještě líp. Vždyť při sportování se mimo jiné uvolňuje endorfin, kterému se ne nadarmo říká hormon štěstí. Dobrá nálada však není jediný benefit pravidelného pohybu. Fyzická aktivita příznivě ovlivňuje naši kondici, podporuje kardiovaskulární systém, dýchání i imunitu a je skvělou prevencí civilizačních chorob, jako jsou obezita, cukrovka či vysoký krevní tlak. Je proto s podivem, že až 70 % lidí, převážně z civilizovaného západního světa, trpí nedostatkem pohybové aktivity. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) kvůli nechuti jakkoli sportovat za rok začne mít více než osm milionů Evropanů zdravotní potíže.
Dopřejte tělu to nejlepší palivo
WHO doporučuje, že by se člověk měl hýbat ideálně alespoň hodinu denně. Pokud vám ale pohyb doposud nic moc neříkal, stačí, když se zpočátku budete fyzické aktivitě věnovat půl hodiny denně a postupně čas navýšíte. Mezi pohyb můžete započítat i procházku z práce. Chůze představuje ideální variantu pro všechny bez rozdílu věku a kondice. Můžete zvolit i jinou sportovní aktivitu, která vám bude vyhovovat – ať už je to běh, jízda na kole, plavání nebo lekce aerobiku.
Všechny druhy sportu mají ale jedno společné. Vaše snažení vyjde více méně naprázdno, pokud své aktivitě nepřizpůsobíte rovněž jídelníček. V žádném případě neplatí, že ten, kdo se hýbe, může slupnout cokoli. Myslíte, že svůj jídelníček musejí sledovat jen vrcholoví sportovci a rekreační nadšenci si s tím až tak hlavu lámat nemusejí? Omyl! Tím, že nedopřejete tělu kvalitní palivo, nebude váš organismus v pohodě a pohyb si neužijete tak, jako když máte sil na rozdávání.
Strava a pohybová aktivita jdou ruku v ruce. Experti dokonce tvrdí, že nevhodný jídelníček snižuje výkon až o třetinu. Pokud se fyzicky aktivní člověk nedokáže správně najíst, trpí nedostatkem energie, trápí ho únava, bolesti hlavy a zvyšuje se u něj i riziko úrazů.
Sport začíná a končí na talíři
V prvé řadě byste se měli vyhýbat těžkým, mastným jídlům, fast-foodovým pochoutkám, slazeným nápojům a nezdravým cukrovinkám. Delikatesy typu smažený sýr, svíčková nebo šlehačkový dort jen zbytečně zatěžují trávicí trakt a tělo musí vydat zbytečně moc energie na jejich zpracování. A ta pak může chybět při sportu.
Obecně platí, že ve stravě by měly být obsaženy dvě složky – stavební, kterou zajišťují bílkoviny, a energetická, což jsou tuky a komplexní sacharidy. Tyto tři skupiny se nazývají makroživiny a neměly by chybět ve vyváženém jídelníčku.
A k čemu jednotlivé živiny slouží?
Bílkoviny:
Dodávají „materiál“ pro tvorbu svalů, chrání je při zátěži, po výkonu podporují regeneraci organismu. Měli byste je tělu dopřát jak před pohybem (podle intenzity aktivity nejpozději hodinu až dvě před ní), tak do půl hodiny po fyzické námaze, abyste podpořili obnovu unaveného organismu. Je rozdíl, zda se věnujete silovému či vytrvalostnímu sportu. Kdo potřebuje budovat svaly, měl by zkonzumovat na každý kilogram své váhy 2 g bílkovin za den. U vytrvalců toto množství klesá na 1,2 gramu na kilogram hmotnosti. Vhodné bílkoviny najdete v bílém mase, vejcích, luštěninách, tvarohu nebo mléčných výrobcích.
Tuky:
Slouží jako zásobárna dlouhodobé energie, která se může uvolňovat postupně. Tělo je potřebuje především po skončení sportovní aktivity, aby doplnilo spálenou energii. 1/3 z tuků přijatých za den mohou tvořit nasycené mastné kyseliny (např. máslo, maso), zbytek připadá na zdravé nenasycené mastné kyseliny. Jejich skvělým zdrojem jsou ořechy, avokádo, olivový či kokosový olej.
Sacharidy:
Zatímco tuky dodávají energii dlouhodobě, účinek sacharidů pocítíme velmi rychle. Častou chybou při sportu, obzvlášť pokud chceme shodit nějaké to kilo navíc, je, že člověk vyřadí sacharidy úplně. Jestliže škrtnete zmrzliny, sušenky nebo dortíky, nelze nic namítat, ale není dobré vynechat „dobré“ sacharidy, které jsou obsažené například v rýži nebo ovoci. Tělo totiž potřebuje energii, aby mohlo správně fungovat. Sacharidy si klidně dejte před, při i po sportu. Najdete je v rýži, celozrnném pečivu, ovoci a zelenině.
Koktejl energie na celý den
Pochopitelně nesmíme zapomenout ani na takzvané mikroživiny čili minerály a vitaminy, bez nichž by tělo nepracovalo správně a nemohlo podávat optimální výkon. Při zátěži organismus potem ztrácí především sodík, draslík, hořčík, vápník a chloridy, které je potřeba doplnit vyváženou stravou.
Zaměřit se musíte nejen na stravování před či po sportu. Kdo si chce pohyb užít, aby mu přinesl radost i kýžený efekt, měl by si hlídat svůj celodenní jídelníček. Připadá vám to hotová věda a máte pocit, že je to úkol spíš pro nutrčiního poradce, ne pro obyčejného smrtelníka? Tak proč si úkol neulehčit třeba pomocí produktu Mana. Tento nutričně vyvážený pokrm můžete mít ve formě prášku jako ManaPowder. Stačí ho jen rozmíchat ve vodě a lehce stravitelné jídlo máte raz dva připravené, aniž byste museli studovat množství jednotlivých složek v pokrmu. Je k dostání v letní meruňkové, lahodné vanilkové či skvělé čokoládové příchuti. V každém doušku přijímáte 42 esenciálních živin, 14 vitaminů a 17 minerálů pro správné fungování organismu. S produkty Mana do těla dostanete 44 % zdravých tuků, 21 % bílkovin a 35 % komplexních sacharidů, což vyhovuje nejnovějším trendům o lidské výživě i doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. A proto lze Manou nahradit celodenní jídelníček a mít tak o starost méně.
A co pitný režim?
Lidské tělo je složeno ze 60 % z vody. Během dne vyloučí až 2,5 litru vody, které je třeba doplnit zpět. V závistosti na počasí i intenzitě fyzické aktivity se potřeba tekutiny zvyšuje. Ideálně dvě hodiny před sportováním byste měli vypít asi půl litru vody po malých doušcích, těsně před tréninkem si dejte asi sklenku vody. Nezapomínejte, že 20 % z denního příjmu tekutin je obsaženo ve stravě. Tuto část lze „pokrýt“ hotovým koktejlem ManaDrink. Máte tak jistotu, že tělu dopřejete vyvážený mix živin i tekutin.
