Poprvé to nevyšlo? Úspěšnost IVF roste s každým pokusem – kdy zkusit druhý cyklus a co změnit
Nejste v tom sami
IVF na první pokus nevyjde zhruba u dvou třetin párů – a to ani při precizní přípravě a optimálních podmínkách.
Podle rozsáhlé studie publikované v PubMed Central se miminka po prvním IVF cyklu dočká přibližně 33 % maminek. Po třech cyklech přitom tato hodnota stoupá na 56,9 % a po šesti na 67,9 % – u žen do 35 let dokonce na téměř 70 %.
Jinými slovy: úspěšnost IVF se s každým dalším pokusem zvyšuje, a první neúspěch zdaleka neznamená, že se to nepodaří.
Proč IVF nevyšlo na první pokus?
Není to selháním ani lékaře, ani pacienta. Za neúspěšnou implantací embrya stojí ve většině případů jeho chromozomální výbava. Vajíčka i spermie přirozeně nesou určité procento geneticky „vadných“ buněk – a tato míra s věkem ženy výrazně roste. Embryo s chromozomální abnormalitou se v děložní sliznici jednoduše neuhnízdí. Právě proto moderní kliniky čím dál častěji zařazují genetické testování embryí (PGT-A) ještě před transferem.
PGT-A totiž může zvýšit šanci na úspěšný transfer, nejvýraznější přínos je u žen nad 35 let nebo při opakovaném selhání implantace – úspěšnost IVF se pak pohybuje kolem 49,5 %.
Někdy je to kvůli děloze
Další příčinou neúspěšného IVF můžou být problémy s dělohou. Patří sem například nedostatečně připravená endometriální výstelka, přítomnost myomů (nezhoubných nádorů) zasahujících do dutiny nebo nevhodně zvolený okamžik transferu. Děloha má pro implantaci embrya takzvané implantační okénko – poměrně krátký časový úsek, kdy je sliznice připravena embryo přijmout. Pokud se transfer uskuteční jindy, implantace se zdaří jen stěží, a to i v případě geneticky zdravého embrya.
Vliv má i imunitní systém
Zatřetí se jedná o imunologické příčiny. Imunitní systém někdy embryo – byť zdravé – vyhodnotí jako cizorodý prvek a odmítne ho. Tento typ příčin se bez cíleného vyšetření těžko odhalí, proto ho lékaři prověřují zpravidla až po opakovaném selhání.
Co se děje po neúspěšném cyklu?
Každý neúspěšný IVF cyklus by měl po odeznění emocí vyústit v podrobnou konzultaci s lékařem. Ten analyzuje:
- jak tělo zareagovalo na hormonální stimulaci,
- kolik embryí se podařilo získat a jak se vyvíjela,
- zda proběhl transfer hladce po technické stránce
- a tak podobně.
Díky této analýze se lékařský tým poučí a může udělat druhý transfer o to lépe.
Část klinik doporučuje před druhým cyklem provést doplňující vyšetření – například ERA test, který určí optimální načasování transferu, nebo analýzu fragmentace DNA spermií partnera. Ne každý pár tato vyšetření potřebuje, ale u opakovaného selhání implantace je vhodné.
Kdy to zkusit znovu?
Pokud máte zamražená embrya, je možné pokračovat prakticky hned v dalším měsíci. Pokud je však nutný nový odběr vajíček a hormonální stimulace, lékaři doporučují dopřát tělu alespoň dvouměsíční oddech.
Stejně důležitá je ale psychická připravenost. Unáhlený druhý pokus bez zpracování předchozí zkušenosti může kvůli stresu úspěšnost IVF snížit. Dopřejte si tedy tolik času, kolik potřebujete, a nebojte se případě vyhledat pomoc psychoterapeuta.
Tip: Pokud vás zajímá, jak celý proces umělého oplodnění probíhá krok za krokem, přečtěte si přehledného průvodce jednotlivými fázemi léčby.
Nepodceňujte „vnitřní nastavení“
Ačkoliv IVF stojí na vědě a technologiích, vaše tělo není jen souborem buněk a nejde ho naprogramovat. Stres z neúspěchu je obrovský a je naprosto v pořádku vyhledat pomoc nebo se věnovat aktivitám, které vás zklidní. Někdy paradoxně pomůže plánování rodiny na chvíli odsunout a soustředit se na regeneraci.
Důležitou roli hraje také kvalitní spánek, omezení kofeinu a alkoholu a vyvážená strava bohatá na antioxidanty (jako jsou vitamín E, zinek nebo koenzym Q10) – ty mají pozitivní vliv na kvalitu vajíček i spermií.
Cesta k rodičovství má někdy více zastávek, než čekáte, ale věříme, že se vám to nakonec podaří.


